Táta mě naučil...

Jaký vliv mají otcové na své děti? Posouvají, motivují, nebo to mají jinak? Zeptali jsme se tří českých plavkyň, co jim jejich tatínkové dali do života.

Největší vliv na mě měl táta jednoznačně v plavání. Dřív sám závodně plaval. Ne, že by mě někdy nutil, ale od malička mě učil plavat v Berounce. Techniku mám díky němu, a to mi do budoucna velice usnadnilo život. Mezi vrstevníky v plaveckých školách a oddílech jsem byla napřed. Za to jsem mu opravdu vděčná. A pak se se mnou učil řídit. Než jsem udělala řidičák, jezdil se mnou pravidelně na parkoviště, kde jsem poctivě trénovala…

Naučil mě plavat… Hodně mě inspiroval ke sportovnímu stylu života, abych byla pečlivá a cílevědomá. Abych na sebe byla tvrdá, abych neflákala školu a abych si nade vše vážila rodina. No a abych neuměla prohrávat (to mě nenaučil, to jsem jen zdědila). Co bych od něj ještě chtěla naučit je trpělivost a rozvaha. 

Kromě dobře a hodně rychle plavat mě taťka naučil i spoustu dalšího. Jako malá jsem to brala vždy jako buzeraci, ale čím jsem byla starší, chápala jsem víc a víc, že to se mnou taťka vždy myslel a myslí dobře a za to jsem mu strašně moc vděčná. Naučil mě šetřit a nerozhazovat za hlouposti. Bojovat za to, co chci a nic nevzdávat. Neodcházet z bitvy bez boje a rvát se do poslední chvíle, ať už ve sportu nebo v běžném životě. Co je taky hodně důležité, naučil mě brát lidi takové, jací jsou a nezatracovat je hned nebo po nějakém špatném výroku nebo činu, ale naučit se s nimi i přesto komunikovat. Kdysi mi ten můj přístup zavřel určitá vrátka, takže to chtělo změnu. Taťka mě učí vlastně celý můj život, je to takový můj životní kouč. A je to nejlepší chlap na světě!