Zlepšete techniku. Budete plavat rychleji!

Jste v tréninku plavání na bodu mrazu a cítíte, že by to chtělo nějaký vítr do plachet? O tom i dalším jsme si povídali s Janem Kreníkem z umimplavat.cz.

 

Nechat se natočit na kameru ve vodě vždycky pomůže?

Jenom samotné natočení nepomůže. Ale naše programy jsou různé. Zaměřujeme se na analýzu plavecké techniky a její zlepšení. Od dětí, přes hobíky až po reprezentaci. Například se Simonou Baumrtovou (Kubovou) pracujeme už na odstranění nějaké konkrétní chyby, kterou jsme objevili. Takže se zhruba jednou za měsíc sejdeme, zeptám se jí, jak a čím se ji snažila odstranit. Zda se jí to dařilo a zda si myslí, že je to lepší. Pak ji znovu natočíme a na tabletu se hned podíváme, zda je vidět posun.

 

 

Kamera pochopitelně zachytí záběry i pod hladinou. Pak je dobré je rozebrat s trenérem. 

 

Jaká je úspěšnost toho, když tu chybu vidím na obrazovce, že ji pak dokážu i odstranit.

To je neměřitelné, protože jsme součástí celku, celého tréninku. Nemůže to být tak, že řekneme On má medaili, protože jsme mu řekli, že nemá vysoký loket. Trénink pochopitelně nikdo neobejde, ale pokud se někdo chce učit plavat, zlepšovat se, ať hobby plavci, či děti, je dobré věnovat se hodně technice.

 

Kristýna testovala: ,,Měla jsem pocit, že mám dlaň při záběru ve správném postavení. Honza mě však vyvedl z omylu.´´

Technika pohybu je základ...

...přesně tak. A na cestě k výkonu se na ni zapomíná. Určitě je to pro trenéra, který je se závodníkem každý den, náročné se na techniku stále soustředit. Ale někdy stačí jen se zastavit, dostat nový impuls, nebo wake-up moment, který v plavci vzbudí zase pozornost. Pak se může podařit ho motivovat k tomu, aby začal pracovat na odstranění chyby a zkusil to třeba jinak… Nikdy jsem neviděl plavce, který by plaval bez chyby.

 

Jak to?

Asi proto, že ve vodním prostředí je to příliš náročné. Ani olympijský vítěz to neumí. Voda má vyšší hustotu, je zde odlišný odpor, plavec musí řešit odpor těla, vztlak a tlak vody. Plavci se navíc pohybují tzv. v prostoru, nemají pevnou oporu o stabilní podložku, jak je tomu jinde. A samotný pohyb provádíte, až když skočíte do vody. Ale například běh nebo chůze jsou pohybem, který děláte pořád. Neustále se dotýkáte podložky, máte ten vjem, zpětnou vazbu… Možná i to je důvod, proč je potřeba, aby se plavalo dvakrát denně.

 

Došlo i k názorné ukázce na souši. Převedení do vody už bylo o trochu horší. Honza postupuje od nejsnadnějších technických cvičeních s využitím pomůcek, tak aby byl pokus o změnu co nejjednodušší na uvědomění a aplikování.

V čem se nejvíce chybuje?

Všeobecně chyby rozdělujeme na dva druhy. Jedny jsou odporové, druhé jsou propulzní. Odporové chyby jsou ty, které plavce brzdí v pohybu. Čím větší odpor plavec vytváří, tím více se brzdí, což je třeba při odraze, kdy nechá plavec paže od sebe. Propulzní chyby jsou ty, které vznikají v záběru nebo kopu. Jsou to chyby, kvůli kterým nemůže plavec zvýšit rychlost.

 

Kristýna testovala: ,,Některé chyby mi šly napravit hned, například stačila rada, jak dělat lépe streamline a obrátku, a hned jsem doplavala po obrátce dále.´´

Za jak dlouho se dají chyby odstranit?

U vrcholových plavců je někdy opravdu těžké odstranit chyby v záběru a změnit ho. Zejména pokud plavec na změně techniky nikdy nepracoval. Ideální by bylo, kdyby se s technikou pracovalo v tréninku po celou dobu kariéry v každé etapě tréninku. Vždy samozřejmě trošku jinak, ale postupně se posouvat. Pokud plavec pracuje s technikou každý den, začne o ní sám přemýšlet a začne sám měnit a vylepšovat. Je to přirozený proces. Poté už záleží jen na tom, jak moc bude plavec na změně pracovat a jestli dokáže někdy upřednostnit techniku před zaplavaným časem, hlavně pokud to bude ve chvíli, kdy čas není to nejdůležitější. Z mého pohledu by například každá aerobní série měla mít zejména technickou myšlenku nebo úkol, tam vidím velkou rezervu.

 

Autor a foto: Blanka Kubíčková

Testovala: Kristýna Machková

 

Přihlásit se

Heslo jsem zapomněl

Jsem tu poprvé a chci se registrovat

Vyhledávání